Koncem května jsem začal učit ve škole ITStep. Jedním z mých prvních kurzů je kurz programování nejen v JAVě, ale následně se budeme věnovat i databázím a webových technologiím.
Učí se dvakrát týdně od 18 do 21h. Počítá se s tím, že student stejný čas věnuje domácímu studiu. Asi tušíte, že je velký rozdíl učit žáky na střední škole a již dospělé, několik let pracující lidi.
Rád bych upozornil na několik rozdílů. Zásadní rozdíl je v tom, že dospělí studenti si zapsali kurzy proto, aby si zvýšili svojí kvalifikaci, případně se jedná přímo o rekvalifikaci. Zaplacené peníze berou jako investici. Toto ovlivňuje jejich přístup ke studiu a na mne to klade jiné nároky, než při učení na střední škole. Má příprava, co do počtu úloh, musí být násobně vyšší. Potřebuji na lekci 6-8 úloh, různě obtížné, aby se někteří zdatnější studenti nenudili. Musím být opatrnější, jak můj výstup působí na studenty. Protože mohou z nenadání přestat na kurzy chodit a vypovědět smlouvu. Pokud se ptáte, kolik mám studentů, tak v současnosti asi 10. Neustále se nám hlásí noví, ale až na výjimky je nenabíráme v průběhu studia, neboť tempo je dle plánu, který mám, vcelku vražedné a jen nadaní jej doženou. Naštěstí se plánuje brzké otevření nového kurzu.
Studenti, které mám, jsou z různých oborů. Mám tam například lingvistu, který se dal na studium, aby se naučil nějaký umělý jazyk. Je to velmi přemýšlivý, tichý člověk, ale lapidárně řečeno pálí mu to.
Další studenti jsou neméně zajímaví. Z předchozího turnusu mám i jeden úspěch. Jeden můj student v rámci firmy přestoupil a pracuje jako junior programátor. Všechny mé studenty spojuje chuť se naučit programovat… i když je to těžké a odpadne jich asi 30%
Jednou po lekci jsem se bavil se svým studentem. Zajímaly mne jeho motivy pro studium. Ač pracuje ve stavebnictví a nemá se přímo špatně, chtěl by se živit jako programátor. Méně rizika, více pohodlí a jeho přítelkyně mu tuto investici schvaluje a podporuje ho. Zajímavý byl kontrast mezi ním a studentem, který je v současnosti žákem na obchodní akademii, tedy na střední škole. Právě tento, cituji: ”mlaďoch”, nebere studium tak vážně, což se projevilo tím, že když měl udělat domácí úkol, který považoval za značně obtížný, tak ho neudělal. Toto krásně demonstruje, co jsem už několikrát zmínil. Mládež nemá důvod usilovat o to být lepší, něco umět, neb si žijí tak dobře, v takovém blahobytu.
Jako velmi pozitivní jev v naší společnosti vnímám, že lidé investují čas a úsilí do toho, aby se naučili něco nového. A kdo někdy při práci studoval, ví, že to není zas taková legrace. Naštěstí kurzy v ITstepu jsou o praktické výuce a méně o nějakém psaní závěrečných prací či jiným formám “okecávaček”. Cílem je studenty posunout k nové práci. Sám si kladu otázku na co se budu sám rekvalifikovat za pár let. Už teď pociťuji, že zaostávám a lituji, že se nemohu vzdělávat tak kvalitně a v klidu jako dříve, neb studovat se má pomalu a dlouho.