Tento článek bych rád věnoval tomu, jak já a moji kolegové učíme IT předměty, jak vychováváme IT experty. Z teoretického hlediska nejde o nic moc nového. V podstatě jde o kombinaci výukových metod od frontálního výkladu až po ty, co aktivizuji žáky, tedy heuristické či individuální práce žáků.
Podstatné je právě to, jak to vše kombinujeme. Například hodina teorie programování, je přípravou pro cvičení. Žáci se v podstatě poprvé dozvědí o nějakém probíraném tématu, mají čas ti to utřídit a s poznámkami přijdou na cvičení, kde po krátkém praktickém připomenutí pracují, ale pracují sami. Až na výjimky neaplikujeme opisovačku ala středověk, kde se opisovaly knihy snad až do bezvědomí. Tím, ale má práce nekončí, ale začíná. Pohybuji se mezi žáky, radím a žáci se velmi brzy naučí se sami ptát a po čase je vidět, že se jejich komunikační schopnosti velmi zlepšují…
Učím ještě jeden IT předmět – konfigurace Linux serverů. Zde uplatňuji jiný princip výuky. Kombinuji výklad (teorii), který žáky uvede do problematiky. Předmět je vyučován jako dvouhodinovka, což mi dává možnost neomezovat výklad do proklatých 45min, nýbrž ho mohu přizpůsobit aktuálnímu učivu a pokročilosti kurzu. Z počátku vykládám více a žáci mají méně času na samostatnou práci. Seznamují se se systémem a věnují se malým úkolů.
…
Celý článek je na http://blogkantora.cz/