Škola, rodina a hodnotový rámec
Vyznáváme křesťanské hodnoty, že? Jaké to jsou? Kdo mi je poví? Hm?
Zajímavé to začne být, když se neshodují hodnoty v rodině s hodnotami školy. Jako třídní učitel se dostávám do absurdních situací. Studium na střední škole není povinné, ale pokud se dá žák na prezenční studium, předpokládá se, že bude do školy chodit. Měl by to být i názor rodičů. Právě tady ale nastává rozpor. Já měl ve škole docházku téměř 100%, ale zcela chápu jedince, kterým tento styl nevyhovuje. A tady to začíná. Rodič píše omluvenky, žák do školy nechodí. Je na mě, zda to omluvím. Vlastně musím. Naštěstí se mohu opřít o školní řád, přesto tu zůstává rozluka mezi školou a rodičem. Dá se tato rozluka nějak řešit? Existuje možnost mít individuální studijní plán, ale ten je pro školu nevýhodný a na škole našeho typu je třeba také absolvovat dílny a laboratoře.
Myslím si, že v případě neodůvodněné absence nad 25% by měli rodiče vrátit přídavky na děti. Přátelé se mne při setkání ptají na práci stylem: “Co žáci? Nezlobí?”. Odvětím, že se žáky to je vcelku v klidu, horší je to s kolegy či někdy s rodiči.
Celý článek najdete na www.blogkantora.cz