Reklama
 
Blog | Lukáš Masopust

Vážený pane premiére

Vážený pane premiére, když čtu některé výroky Vašich ministrů…

tak vidím v jakém, že žijeme absurdistánu. To byl takový film o zemi budoucnosti plné lidí nižších mentálních kvalit, prostě taková kolonie mentálně malomocných.

V článku, který trochu navazuje na můj příspěvek na blogu, se píše:

„MŠMT proto doporučuje nalezení jiného restriktivního řešení a zásadně odmítá, aby sankce nespolupracujících/neplatících rodičů dopadaly na dítě a dále zhoršovaly jeho postavení,“ píše se v materiálu. Stát má podle resortu motivovat děti ke školní docházce spíš pozitivně, například pomocí obědů zdarma nebo působením sociálních pracovníků mezi rodinou a školou….“.

Takže jinak řečeno zase nic, protože to z nějakého důvodu nejde. Žádám, pane premiére, abyste důrazně šťouchl své ministry, kam potřebují, aby začali hledat způsoby, jak něco udělat než hledat důvody, proč to nejde. Stát, čili i já jako jeden z mnoha daňových poplatníků, nelibě nese, že zde neexistují mechanismy, jak si ohlídat investice do mladých – naší budoucnosti. Svoboda také znamená, že jsme odpovědni za svá rozhodnutí a činy. Pokud rodič neplní svou (dokonce ústavní) povinnost, jeho potomek pendluje od školy ke škole, tak mu těžko může vštípit hodnoty naší společnosti jako je třeba to, že pracovat (myslím tím i podnikání) je přirozené a náleží za to odměny. Pro dosažení těchto cílů je dobré mít nějakou pracovní disciplínu.

Celý článek najdete na www.blogkantora.cz

 

 

Reklama